Po světové válce přišli na Šumavu noví osadníci. Ti si časem zamilovali své louky a pole a v potu tváře zde dobývali chléb. Jenže to netrvalo dlouho a museli vše odevzdat do družstevního majetku. Nový předseda vyhlásil v Korkusově Huti: „Postavíme společný kravín a z kostela uděláme stáj.“ Jeden zbožný chalupník musel pak nové stádo volky nevolky pást. Ovšem když přišla neděle, pasák se vzbouřil a šel do Vimperka na ranní mši. Předsedovi nezbylo, než jít pást sám. Uvázal si první tři krávy trojím řetízkem, jak zde bylo zvykem, a vedl celé stádo na louky. Tu se z dálky ozval vimperský zvon – mše začínala. V následující minutě se nad Korkusovu Huť přihnala od Boubína bouře, zarachotil hrom a blesk zasáhl řetízek. Tři krávy a jeden muž leželi mrtví na trávě. Potom už nikdo nevztáhl ruku na horský kostelíček, který se nám díky boží pomstě zachoval dodnes.

Prameny a literatura

  • Vyprávěla Marie Hlouchová z Domanic, 1998

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a osud
  • Obec:
    Boubín, hora na katastru obce Buk
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský