Kdysi bydlel ve štítkovské pastoušce podruh Pavlán se ženou a dcerkou Tonkou. Ještě nechodila do školy, a tak jí bývalo často doma smutno, neboť rodiče museli za prací. Hrávala si na dvorečku nebo vedle na statku, kde měli zase malou Anežku. Ta si jednou u potoka trhala pomněnky, když tu náhle vykřikne a už je pod vodou. Jenže zrovna blízko pracoval Pavlán a dítě včas vytáhl. Pod břehem seděl hastrman a zlostně zaskřehotal: „Za Anežku Tonku!“ Večer, už po klekání, se vrací podruh domů a nese pěknou otep chrastí. Přijde k Behnům a vtom cítí, že otep těžkne, jako by byla z kamene. Otočí se a nic, shodí otep na zem, a tu z ní seskočí zelený mužíček a směje se. Pavlán chce chytit skrčka a pořádně mu jich nandat, ale ruka projede skrz, jako by to byl pouhý vzduch. Vtom mu všechno došlo. „Hastrman!“ křičí a peláší domů. A vodník za ním volá: „To byl jen závdavek, počkej příště!“ Doma, všecek ustrašen, vypráví podruh své ženě, co jej dnes potkalo. Ta přísně Toničce nakázala, že nesmí k Behnům ani na krok. Jenže když si vodník zamane, co chce, to dostane. Jednou si Tonka hrála před sousedním statkem a spadla do kamenného koryta s vodou. A to byl její konec.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Pozůstalost Muzeum Středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Štítkov, část obce Svatá Máří
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský