Při Novém Dvoře býval mlýn. V něm se dědila čarovná kniha, s kterou se dali vyvolávat duchové a pekelné mocnosti. Jednou dospělí odešli na táčky a děti se dostaly k této knize. Začaly z dlouhé chvíle slabikovat divný text a tu se světnice i mlýnice zaplnila čerty. A už se pekelníci zle sápali na nebohé dětičky, ještě že mlynář něco tušil a předčasně se vracel domů. Čerti se na něj hned vrhli: ,,Řekni, co žádáš a co si přeješ!” Pantáta ze sebe strhl kožich a poručil pekelné čeládce, aby spočetla chlupy na rubu. Čerti se tlačili kolem kožichu a brebentili své výpočty. Mezi tím mlynář skočil do mlýnice, popadl pytel zrní a vysypal je do potoka. Byl nejvyšší čas. Čerti hulákali výsledek: ,, Sedm miliónů a sedm chlupů k tomu!” A zase dotírali: ,, Řekni rychle, co si přeješ a co si žádáš!” ,,Přineste mně všechno zrní z potoka.” V mžiku to čertiska dokázala a naplnila opět prázdný pytel. A znova křičeli: ,,Rychle řekni, co žádáš, co chceš. Jinak tě roztrháme!” Nyní jim pan domácí poručil: ,,Vysekejte z rybníka všechen led, odneste na Churáňov, podpalte ho a popel z něj mi přineste!” To však už čerti nedokázali, vztekle zavyli a na rozloučenou aspoň mlynáři odnesli s sebou do pekla mlýnské kolo. Od těch dob se ve mlýně říkávalo: ,, Když si někdo pozve čerty, musí jim dát také nějakou práci.”

Prameny a literatura

  • Stachovský zápis, Rukopis b.v.

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a magie
  • Obec:
    Nový Dvůr, část obce Zdíkov
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Vimpersko
  • Kraj:
    Jihočeský