Za panování knížete Oldřicha žil pod vrchem Poledníkem u Dobrše mlynářský chasník, velký to silák a udata. Když se ve mlýně nemlelo, chodíval lovit zvěř. Jednou se knížecí družina vydala i s knížetem lovit také do těchto končin. Oldřich v lovecké vášni se odloučil od družiny a byl napaden zuřivým kancem. Tu, kde se vzal, tu se vzal, vrhl se před kance statný junák a knížete zachránil. Kníže seskočil z koně a ptá se: „Kdo jsi, komu mám projevit svou vděčnost?“ „Jsem Koc, sloužím v nedalekém mlýně.“ „Nuže, ode dneška nebudeš sloužit nikomu jinému, jen svému knížeti,“ pravil Oldřich. A odevzdal jemu blízkou krajinu, aby ji spravoval a k tomu Kocovi přidal erb se znamením mlýnského kola. Koc si postavil na druhé straně vrchu Poledníku tvrz a od ní sluli jeho potomkové rodem Koců z Dobrše.

Prameny a literatura

  • Adolf Wenig in České pověsti b. v.

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Dobřš, část obce Drážov
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský