Již je to dávno, co měli v poutním kostele sv. Anny u Kraselova zvon, který měl čarokrásný hlas, že každý nechal práce a tím zvoněním byl unešen. Jednou zde probíhalo biřmování za účasti samotného arcibiskupa pražského, který s nelíčeným údivem naslouchal onomu zvonění. Když zvon dozněl, obrátil se arcibiskup na patrona zdejšího kostelníka, rytíře Dlouhoveského z Langensdorfu s žádostí, aby mu zvon daroval pro chrám Svatovítský. A že dostane za něj náhradu. Rytíř byl polichocen a svolil rád, aby se arcipastýři zavděčil. Hned byl zvon spuštěn dolů, naložen na vůz a již jej vezli na Prahu. Lidé byli zarmouceni, ale kdo by si všímal robotného lidu. Druhého dne vstávali lidé z okolí do ticha. Ale najednou… Známý hlas k nim zalétá a doznívá i v té nejvzdálenější chýši. Kdo měl nohy, pospíchá ke sv. Anně, co že je to za div divoucí. Také kostelník chvátal a všem se dušoval, že on tedy nezvonil. Přiběhli na místo, kostelník otevřel zvonici, honem nahoru a tam… zvonek se ještě kývá, když dozvonil. A sám! Oznámili tu podivnou věc patronovi, a ten hned přijel, aby to viděl na vlastní oči. Večer se vrátili vozkové s prázdným vozem celí ustrašení, že budou potrestáni, že se jim zvon po cestě ztratil. Když tu historii vyslechl sám arcibiskup, nechal vše, jak bylo. Ještě dlouho oblažoval ten zvon svou písní okolní krajinu. Ale dnes tam už není. Snad byl odebrán a rozlit na kanony v nějaké válce. A že jich bylo nespočet!

Prameny a literatura

  • Pozůstalost Adolfa Daňka, SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Lhota u Kraselova
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský