Ve svojščickém mlýně vždy panovala dobrá nálada. Otec Vajcovský byl dobrák a mlynářka měla citlivé srdce. Proto se zdejším vodníkem vycházeli. I vodník byl pokojný mužíček, který se živil rybami a vodními cibulkami. Pravda, občas mu panímáma dala trochu teplého mléka na okno. Vždy jak se rozeběhlo vodní kolo, vodník se protáhl do mlýnice a nabral si tam hrstečku krupice nebo mouky, aby si pochutnal. Když to v létě pěkně hřálo, sedával naproti mlýnu a hlídal svou mokrou zahrádku, kde překrásně kvetly lekníny. Kdo by je však chtěl trhat, toho by vodník utopil. Přešly časy a mlýn zůstal v rozvalinách. Kdo však půjde okolo na podzim, uslyší nad proudem mlynářskou písničku: ,,Potůček bublá v údolí veselém, v tom starém mlýnku se toho namele..." A já vám taky trochu namlel ze starých vzpomínek.

Prameny a literatura

• J. J. Kmet, Pověsti, báje a povídky staré Šumavy, rukopis 1982 Muzeum Šumavy Sušice

Další pověsti z této obce

• Klobouk na všechny strany - Pánové Cílové ze Svojšic u Sušice svůj erb s kloboukem od jedné…

• Kategorie:
  Historická a místní
• Obec:
  Svojšice, obec
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Sušicko
• Kraj:
  Plzeňský