Ve Valentovic chalupě bydlívala jedna spomocná ženská. Starou Bednářku sousedé zvali k nemocnému dobytku či když se něco ztratilo. Vždy povedla poradit, avšak zlé jazyky na ní nenechaly nit suchou. Že prý odčarovává kravám mléko a hatí milostné spády zamilovaných. Povětšinou ovšem pomáhala, kde mohla, takže si tyto pomluvy nezasloužila. Při svých zásazích dělávala kolem stájí čarovné kruhy, na vrata kreslila muří nohy, dávala před práh zelené drny a vařila různé lektvary. Jeden nespokojený kunšaft se jal v noci pozorovat její přístřešek. Jednou uviděl ohnivý vích, jak vletěl k Bednářce do světnice komínem. Po chvíli z něj prý vyletěla vlastějovská čarodějka na koštěti a za ní fučel povětřím čert. Muž chtěl zbuntovat celou ves, aby to černé hnízdo vypálili, naštěstí si většina vzpomněla, že by se pak neměli v nouzi na koho obrátit.

Prameny a literatura

  • Emil Šnicar, Sbírka pověstí a zvyků z Dolejšího Těšova a okolí in Sušické listy 1928

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a magie
  • Obec:
    Vlastějov, osada obce Javoří
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský