To jednou podél Otavy táhla švédská vojska. Plenili, zapalovali, vraždili. V domku na Mouřenci tehdy žil jeden poustevník. Když se hordy blížily, vzal lopatu a vykopal kolem své poustevny příkop. Na dno nalíčil ostré hůlky a kůly a všechno zakryl větvemi a travou. Když jedna kumpanie chtěla poustevnu zničit, propadali se vojáci do příkopu a hynuli na ostrých hrotech. Poustevník nakonec všechny ty ukrutníky pohřbil hlínou. Tím byl zachráněn nejen poustevník, ale i mouřenecký kostel. Od té doby se vždy o svatojánské noci ozývaly ze země výkřiky: ,,Otevřete jámu a pusťte nás ven!“ V poslední době slábnou, a až ztichnou docela, budou ty nešťastné duše v pokoji.

Prameny a literatura

• Stachovský zápis, rukopis, b. v.

Další pověsti z této obce

• Zazděná monstrance - V době třicetileté války všude rabovali vojáci. Proto se farníci…
• Kristus první i poslední - Za časů poustevníka Vintíře nechtěl pohanský bůh Černoboh pustit…
• Prasečí duch - Mouřenecký hřbitov obcházel divý přízrak. Říkalo se mu Wildkancl a…

• Kategorie:
  Historická a místní
• Obec:
  Mouřenec, část obce Anín
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Hartmanicko
• Kraj:
  Plzeňský