Jako měli Šumaváci na české straně pověstného siláka Seppa Rankla, tak měli měšťané z Grafenau mezi sebou odvážného obecního pastýře Michela. Byl to však člověk vzpurný a nebezpečný, a tak jej poslali, aby pásl krávy a býky kolem Luzného. Žil tam v pustině jako divý duch a nikoho a ničeho se nebál. Jednou zkrotil holýma rukama ohromného býka tím, že mu zapletl rohy do kořání velikého stromu. Jindy si vezl z údolí cihly a kůň už nemohl. Ve vzteku zvíře jednou ranou pěstí zabil, pak se sám zapřáhl a náklad dovezl, kam chtěl. Později začal silák každé léto posílat svým pánům roztrhané hovězí kůže s tím, že ta zvířata roztrhal medvěd. Sám prý spocíval maso, aby se nezkazilo a z kůže si prý milí měšťané mohou nechat ušít špičaté botky. Pár let mu to páni trpěli, avšak nakonec nahoru vypravili delegaci. Chodili po pastvinách, prolézali blízké lesy a nakonec v jeho chýši objevili pod podlahou ze železa ukuté napodobeniny medvědích pazourů. Waldhausmichel si tak opatřoval jídlo na úkor majitelů dobytka. Od té doby šumavského divocha nikdo nespatřil.

Prameny a literatura

  • Hans Watzlik, Bömerwaldsagen 1921, s. 76

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Luzný, hora
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský