Vysoko nad soutokem Volyňky a Otavy lovil v dávných dobách jeden pán. Byl sám, ani psa neměl s sebou. Přišla tma a on zabloudil. V noci se špatně hledá cesta, a tak se v úzkosti obrátil v modlitbě na Pannu Marii. Už svítalo, když tu se mu pod nohy připletla kvočna s kuřaty. Zbloudilec se zaradoval: „To je jistě nablízku hospodářství!“ Šel za nimi, až se dostal na mýtinu a vidí chatrč. Opodál uhlíř skládá svůj milíř. Sotva uviděl pána, jde mu uctivě vstříc. Pán radostně děkuje: „Jen pomocí tvých kuřátek jsem se dostal z lesa!“ „Mých kuřátek?“ žasne uhlíř. „Žádné nemám!“ Oba hledají kvočnu s kuřaty, ale marně. Pánovi se místo zalíbilo i založil na té mýtině vesnici a dal jí kuří jméno – Kuřimeny. Lidé z té vesnice usuzovali, že kvočnou byla sama Panna Maria a kuřátka – andělové strážní.

Prameny a literatura

• František Pecen, Strakonicko v pověstech a bájích 1939

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Legendy
• Obec:
  Kuřimany
• Okres:
  Strakonice
• Region:
  Strakonicko
• Kraj:
  Jihočeský