Za císaře pána byly vimperské hradní sklepy užívany za vězení. Jednou se sem dostal jeden důstojník, který odmítl nechat popravit svého kamaráda. Když se ocitl ve sklepě, zjistil, že je tam s ním veliký had. Začal volat o pomoc, ale strážní mu nevěřili. Když ráno otevřeli, aby vězni dali snídani, ležel důstojník mrtvý na zemi a místo očí měl jen prázdné důlky. To již také zahlédli v šeru hada, a tak byli přivedeni odjinud tři vězni, odsouzenci na smrt. Dostanou prý milost, když hada přemohou. Obdrželi tři sekery, ale jeden z nich žádal, aby jej zavedli do kuchyně. Vzal si jen do pytlíku pepř a za to se mu všichni smáli. Dveře vězení se otevřely, had se stočil do klubka a hotovil se k útoku. Tu se na něj snesl oblak pepře a had se začal svíjet bolestí. Tu k němu přiskočili další dva vězňové a hada sekyrami rozsekali na kousky. Když císař slyšel tuto zprávu, dal jim milost a přijal je do armády, kde se brzy stali tito stateční mužové důstojníky.