Na Blatné seděl jeden zeman v malé dřevěné tvrzi. Žil se svou čeládkou v chudých poměrech. Jednou se navracel do svého domova a snil, jaké by to bylo, kdyby měl ženu a pěkný kamenný hrádek. Tu se k němu přidružil černý jezdec, a jako by mu četl myšlenky, povídá: „To vše můžeš s mou pomocí mít, stačí, když mne zavoláš!“ a ztratil se ve tmě. Zeman se ve své ložnici převaloval a ne a ne usnout. Nakonec se rozhodl, že neznámého zavolá. Sotva si to pomyslel, cizinec stál u jeho lůžka a slibuje: „Znám tvou touhu po pevném hradu, a když svolíš, abys po dvaceti letech patřil mně, zítra se dám do práce. Ruku na to!“ Zachechtal se a zaťal své nehty do zemanovy dlaně, až krev vytryskla. Pozdě rytíř litoval, komu že se to upsal. Od rána chodil jako tělo bez duše, až se svěřil své hospodyni. Ta znala babské rady a ty také využila. Chytila na dvoře kohouta, zavřela jej do nůše a na plachetku ještě položila kříž. Nůši i s kohoutem ukryla v koutě světnice a připravila si svěcenou svíci. Kvečeru nastalo nad okolní krajinou peklo. Čerti se rozlétli po vsích a zabíjeli kohouty, aby kokrháčové nemařili černé dílo. Blesky a hromy křižovaly nebe a čerti nosili ze všech koutů země kameny na hrad. Vtom se hospodyně pokřižovala, zapálila svíci a otevřela nůši. Jediný živý kohout oslněn světlem vyskočil na stůl a zakokrhal. Hned se zatřásla celá tvrz, zeman omdlel a nastalo hrobové ticho. Za svítání bylo vidět krajinu posetou vyvrácenými stromy a rozházenými kameny. Jeden z největších ležel vedle tvrze poznačený pazourem ďáblovým. I postaven byl vedle Čertova kamene kříž, aby se v Blatné dařilo dílo nebes, a nikoli záměry pekelné.

Prameny a literatura

  • František Vinter in Výběr 1969/2

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Blatná
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Blatensko
  • Kraj:
    Jihočeský