V Záhoří u Bošic chodila na jednoho krejčovského tovaryše můra. Zdráv šel spát, ale o půlnoci se začal dusit, naříkal a ráno pak byl jako mátoha. Mistr brzy poznal, co se děje a mladíkovi poradil: „Až můra zase přijde, pověz jí toto říkání: Můro moroucí, peklo horoucí, přijď si s ránem, kus chleba ti dáme!“ A opravdu, další noc se tovaryš konečně dobře vyspal a ráno netrpělivě čekal, kdo přijde. Sotva zasedli ke snídání, rozrazila dveře cizí baba a hrne se ke stolu. Mládenec hned poznal, kolik uhodilo a zakrojil té osobě pořádný klín chleba. Můra si jej strčila do kapsáře a zmizela. Od té doby už tovaryše nic netrápilo.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost, Muzeum Středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a magie
  • Obec:
    Obec Bošice
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský