Káceli jednou chlapi ze Svaté Máří dříví na Boubíně. Přespávali tam v boudě, která je chránila před dravou zvěří. ~ Je večer, sedí kolem ohně, všichni kouří a mlčí. Jak jde noc, pomalu se odebírají spát. Jen jeden ještě drží stráž u blikajících uhlíků. Tu zaklimbal. ~ Když se vzbudil, vidí tancovat okolo ohně chlapečka. Dřevorubec je celý zkoprnělý, ani nedýchá. Maličký tanečník skočil do ohně, pár uhlíků se rozlétlo po trávě, a byl pryč. ~ Za chvíli stojí na pasece hranatý obr, obešel třikrát kolem a volá: „He, he, nebyla tu má Helena?“ Potom nespokojeně zabrumlal a jeho kroky v lese utichly. ~ A zase křik: He, he, nebyl tu můj Helen?“ To se zjevila hrozná, rozježená ženská. Pak se také ztratila ve tmě. ~ To už byli vzbuzeni i chlapi v boudě a do rána si vzrušeně povídali o lesním mužovi a jeho rodině. ~ Byl mezi nimi i náš dědoušek, který říkával nám dětem, když jsme zlobily: „Vy jste jistě děti divousů, z našeho kolena být nemůžete!“

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost, Muzeum Středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Svatá Máří
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Vimpersko
  • Kraj:
    Jihočeský