Jednou mezi Borovou Ladou a Horní Vltavicí pásla chalupníkova žena krávu. Její muž patřil mezi první čtyři osídlence těchto bujných lučin. Kráva se však ženě zaběhla a spadla do potoka. I spustila chalupnice nářek : ,,Jessas, is dos ein Elend, is dos ein Elend!“ Tedy: ,, Jezus, to je bída, to je bída.“ A protože hořekovala nad potokem - ,,Bachl“, objevil se rázem název pro právě založenou osadu – Elendbachl. A už to tak zůstalo.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.