Sedlák Bártík umíral. Z podvečerní návsi se ozývalo zvonění za ,,šťastnou hodinku“. Kluci, kteří si tu ještě hráli, uviděli najednou bílou postavu, jak kráčí do statku k Bártíkovým. Trvalo to jen chvíli a bílá postava vyšla ze vrat. Kluci jdou napjatě za ní, tu však mátoha začne růst, až je vysoká jako topol vedle u cesty. Kluci se vyděsili a běží nazpátek do vsi. A tam už se ozval umíraček, neboť soused Bártík byl v Pánu.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.