Ve Lhotě se každý pátek ztrácely kočky, neznámo kam. Jeden výměnkář se rozhodl, že celou věc vypátrá. K večeru nalil svému kocourovi velkou misku mléka a všem v domácnosti přikázal, aby zvíře nepouštěli ven. Sám se posadil k okénku, kdyby chtěl kocour sklo vyrazit. Ten se také začal hned lichotit a dělal všemožné věci, jen aby jej pustili ven. Hospodář počkal až padne tma a teprve pak otevřel dveře a byl kocourovi v patách. Ještě že svítil měsíc, a tak výměnkář poznal, že jej zvíře vede k obecní sušárně za vsí. Hop, hop a kocour byl uvnitř. Muž nakoukl okýnkem a vidí celé shromáždění koček. Seděly tam a lidským hlasem si vyprávěly vše o svých hospodářích a nebyly to věci pochvalné! Výměnkář vzteky div nepraskl, a když se rozednilo a kočky se rozeběhly zpátky, šel také domů. Večer se u něj sešli sousedé na besedu a tu hospodyně, jak bylo jejím zvykem, vyháněla kocoura ven: ,,Jdi, jdi, nemusíš všechno slyšet. Povídal bys to dál!“ Avšak hospodář ji zarazil a začal vyprávět, co zažil předešlé noci v sušárně. Po očku kocoura pozoroval, co to s ním udělá. Avšak znenadání na něj kocour skočil a zakousl se mu do vazu. Sousedé se hned snažili zdivočelé zvíře od hospodáře odtrhnout. Když se jim to konečně podařilo, zvíře chvíli skákalo po světnici, pak vyrazilo okénko a bylo pryč. A neštastník výměnkář? Tomu ušla všecka krev a za chvíli byl v Pánu.

Prameny a literatura

  • Pozůstalost Adolfa Daňka, SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Přírodní démoni
  • Obec:
    Lhota pod Kůstrým, část obce Nová Ves
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Volyňsko
  • Kraj:
    Jihočeský