Na Šumavě se kdysi kutalo zlato. Množství horníků pracovalo v dolech pod zemí a často v té tmě a prachu onemocněli na oči. Jednou procházel se svým průvodcem skrze Vacov jeden slepý horník. Když přišli pod ves, usadili se u bystrého pramene. Jeho druh mu dal napít a omyl mu obličej. Jakmile se voda dostala k očím, horník vykřikl překvapením. Náhle viděl! Celý rozradovaný se vracel zpět domů a před Bohem slíbil ve vacovském kostele, že u pramene postaví na poděkování kapličku a zasvětí ji své patronce, svaté Barboře. Od té události tam mnoho nemocných lidí putovalo za zdravím a pramen dostal jméno Dobrá voda.

Prameny a literatura

  • Pozůstalost V. V. Kremera 1942

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Vacov
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský