Jednoho dne se vracel rolník Tříska ze Čkyně domů. Když přišel celý utmácený k Žárovickému rybníku, usedl, aby si odpočinul. Po chvíli se odkudsi ozval jemný zpěv. Ohlédl se a v rákosí vidí tančit bílé panny. Bez rozmýšlení se rozběhl a jednu z nich chytil za dlouhé vlasy. A za ně si ji odvedl domů. Víla mu řekla: ,,Chcete-li mne za ženu mít, musíte každý den v poledne z ohniště popel na chlebové ošatce ven vynést.“ Hospodář to slíbil. Po čase měli dcerku a tu žena pravidelně vodila k potoku a vše živé v něm jí ukazovala. Tak uplynuly tři roky a jednoho dne zapomněli popel vynést. V tom okamžení se panna ztratila. Za týden v pravé poledne se otevřely dveře a v nich se objevil šeredný mužík a z šosu mu kapala voda na podlahu. Zvonivým smíchem všechny vyděsil a zmizel beze stopy.