V Srní chtěli jít tři sousedé na půlnoční mši do nicovského kostelíka. Jak bylo zvykem, hráli po večeři karty. Vtom bije jedenáctá. Tak tak se odtrhli od hry, vzali kožichy a vyšli do ledové noci. Celou cestu nemluvili než o kartách, přeli se a sakrovali. Když míjeli jeden starý seník, nedalo jim to, vlezli dovnitř a tam ve svitu lucerny pokračovali ve hře. Do ticha zazněl zvon přerušovaný pleskotem karet. Teď se vášniví hráči teprve vzpamatovali a litovali, že nejsou v kostele. A přece rozdali novou hru. Vtom jeden z nich vytáhne červeného svrška. Jenže druhý i třetí mají také v rukou po červeném svršku. Zdá se jim, že se karta ďábelsky šklebí ozářena rudým pekelným přísvitem. Zbledli, vlasy jim hrůzou vstávají. Vyrazili ven ze seníku, karty létají vzduchem a oni pádí bez dechu domů. Od té doby na karty nesáhli a mohli jste je vidět pospolu v Nicově na každé půlnoční.

Prameny a literatura

• Stachovský zápis, b.v.

Další pověsti z této obce

• Žárlivá Lesní matka - Jeden mladý dřevorubec byl čerstvým ženáčem. Místo práce seděl na…
• Hadí vrch - Osadu Srní prý založilo sedm osadníků. Museli vyklučit hustý les,…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Srní/Rehberg
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Kašperskohorsko
• Kraj:
  Plzeňský