V Srní chtěli jít tři sousedé na půlnoční mši do nicovského kostelíka. Jak bylo zvykem, hráli po večeři karty. Vtom bije jedenáctá. Tak tak se odtrhli od hry, vzali kožichy a vyšli do ledové noci. Celou cestu nemluvili než o kartách, přeli se a sakrovali. Když míjeli jeden starý seník, nedalo jim to, vlezli dovnitř a tam ve svitu lucerny pokračovali ve hře. Do ticha zazněl zvon přerušovaný pleskotem karet. Teď se vášniví hráči teprve vzpamatovali a litovali, že nejsou v kostele. A přece rozdali novou hru. Vtom jeden z nich vytáhne červeného svrška. Jenže druhý i třetí mají také v rukou po červeném svršku. Zdá se jim, že se karta ďábelsky šklebí ozářena rudým pekelným přísvitem. Zbledli, vlasy jim hrůzou vstávají. Vyrazili ven ze seníku, karty létají vzduchem a oni pádí bez dechu domů. Od té doby na karty nesáhli a mohli jste je vidět pospolu v Nicově na každé půlnoční.

Prameny a literatura

  • Stachovský zápis, b.v.

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Srní/Rehberg
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský