Krájela jednou děvečka na návsi v Řetenicích nasbírané houby, když tu se řízla do prstu. Hned vedle byla studánka a dívka do její ledové vody strčila prst, aby rána přestala krvácet. Rána přestala bolet a když po chvíli prst z vody vytáhla, nevěřila svým očím. Po ráně ani památka! Běžela s tím hned do statku a všechno vyprávěla. Sedlák nechtěl nejprve věřit, ale rozhodl se, že to vyzkouší. Řízl se schválně také a sotva strčil prst do vody, rána se hned zahojila. Přišel čas žní a jeden nepozorný pasák se zle poranil o ostří kosy. Sedlák si vzpomněl na léčivou vodu, strčil děvečce džbán do ruky a poslal ji honem ke studánce. Dívka ponořila džbán pod hladinu, ale vytáhnout ho ven nemohla. Nad hladinu se vynořil šeredný mužíček a zlostně křičel: „Proč jsi prozradila tajemství mé studánky? Jestli teď vodu odneseš, hrozně to odpykáš!“ Ale dívka se tomu smála, vytrhla džbán a už běžela zpět na pole. Zraněnému chlapci nalila na nohu zázračnou vodu a hned byl zdravý. Trochu vody ve džbánu přece zbylo a tak si ji sedlák odnesl domů a uložil do komory. Děvečka zatím na poli sklidila nádobí, v němž přinesla oběd žencům a loudala se domů. Když šla kolem studánky, ten skřet z ní vyskočil a nebohou dívku utopil. V tom samém okamžiku vyšlehly ze džbánu v komoře plameny a požár proměnil celé stavení v doutnající trosky.

Prameny a literatura

  • Hans Kollibabe, Rukopisná sbírka 1943, č. 89 Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Řetenice/Jettenitz
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský