,,Zadudej, dudáčku, jak umíš, však ty mejm nožičkám rozumíš!“ Zkrátka někdy se hudba vrazí člověku do nohou, jakoby s nimi všichni čerti šili. Nejinak tomu bylo kdysi v Kašperkách, jenže s nedobrým koncem. V Kašperských Horách sedával na zdi hřbitova svatoanenského malý mužíček. S nikým se nebavil, jen stále vyhrával na maličké dudy, nožkou si do taktu kýval. Jednou šli mládenci z městečka ze zábavy a jak byli rozjařeni, vzpomněli si na mužíčka, že by jim mohl ještě k tanci zahrát. Jeden z nich zaběhl ke hřbitovu a uctivě střítka oslovil. „Beze všeho,“ souhlasil maličký dudák, „ale musíš mě tam donést na zádech.“ Tak si ho mladík naložil na záda, ale po několika krocích cítil, jak mužíčkova váha roste i nohy a ruce se mu divně klimbaly. Náš mládenec se na skřeta rozkřikl. Tu se mužík rozběsnil, seskočil na zem a popadl mládence za vlasy. Divoce s ním zatočil a prásk, přehodil jej přes hřbitovní zeď. Druhý den tam mládence našli se zlámaným vazem.

Prameny a literatura

  • Antonín Rausch, Pověsti ze staré šumavy 1974, str. 182-3

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Kašperské Hory/Bergreichenstein
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský