Na Pražáku u Vodňan se kdysi končilo s dolováním. Jistý horník třel bídu s nouzí. Už chtěl své řemeslo pověsit na hřebík, když se ještě jednou vydal do šachet. Po cestě potkal u můstku divného cizince. Dali se do řeči a cizinec mu znenadání slíbil pomoc. I vsedli spolu na vrátek a sjeli do hlubiny. Tu mu pravil neznámý muž: „Polož se zde, a nehýbej se z místa, jsem skalní duch a chci ukončit tvou nezaslouženou bídu.“ Nato zmizel. Z přemítání horníka vytrhl slabý hlas půlnočních zvonů. Vtom tu byl duch a vybídl jej k následování: „Vstaň, nastal čas. Zhasni svůj kahan a dívej se za mnou. Jak zmizím, hned zavolej.“ Duch se opřel do skály a zmizel v ní. Tu horník postrašen zavolal, a hned zase duch stál vedle něj. „Zítra najdeš na svém stole kopu peněz a ty doneseš sem k šachtě, kde se o ně rozdělíme, ale to si pamatuj, nesmíš nikomu dát ani krejcar, sic se se zlou potážeš!“ Druhého dne nevěřil horník svým očím, musel ty peníze dokonce naložit na trakař, co jich bylo, a vezl je k šachtě. Po cestě potkal vetchého stařečka, který ho prosil o almužnu. Horník neváhal a dal mu dva stříbrné groše. Ale hned za chvíli si vzpomněl na duchův zákaz a začal se bát. Na místě duch nařídil horníkovi, aby přinesl prkno, které položil přes otvor šachty, a kolec s penězi postavil doprostřed. „Nyní se rozdělíme o peníze,“ řekl duch a začal počítat. A tu se horník přiznal, že dva groše daroval pocestnému, aby mu je duch odečetl. Ten se ale zasmál: „Já sám jsem to byl a zkoušel jsem tvé srdce. Dobré je! Tyto peníze ti proto patří všechny.“ Pak švihl prutem do vzduchu a zmizel ve sluji. Za okamžik se zdejší horní dílo zbořilo celé a od té doby se na Pražáku již nedolovalo. Horník si ve Vodňanech koupil pěkný dům a žil spokojeně až do smrti.

Prameny a literatura

  • Otavan

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

  • Kategorie:
    Poklady
  • Obec:
    Pražák, část města Vodňany
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský