V čase bouřky se jeden pasák chtěl schovat do vykotlaného stromu. Ke svému úžasu zde nalezl sošku svatého Vintíře. Toho, který před dávnými časy na Šumavě konal své svaté dílo. I přenesli lidé sošku do kostela v Hartmanicích, ale ta na druhý den zmizela a vrátila se do dutiny stromu. Zkoušeli ji tedy postavit na oltáře kostelů v širokém okolí, ale jistě samotnému světci se líbilo odlehlé místo s dutým stromem a tak se vždy vrátila jeho socha zpět. Postavili tedy lidé u stromu kapličku, v níž soška konečně spočinula. Za nějaký čas se obyvatelé Šumavy rozhodli vybudovat vedle kostelík k Vintířově poctě. Jakmile byl kostel vysvěcen, v té samé chvíli vytryskl v místě onoho dávného stromu silný pramen. A ejhle, byla v něm voda čirá a lahodná, zkrátka dobrá! Od té dobré vody se pak jmenovalo místo Dobrá Voda. A protože byl pramen také léčivý, vznikly zde lázně s vesničkou. Tak poustevník Vintíř i dávno po své smrti léčil nejen lidské duše, ale i lidská těla.

Prameny a literatura

  • Josef Biskup, Z šera minulosti II 1936

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Legendy
  • Obec:
    Dobrá Voda, osada, část města Hartmanice
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský