Ve Wunderbachu žila jakási vdova se svou dcerou. Třely takovou bídu, že neměly k jídlu ani ten obyčejný brambor. Jednou šly do lesa na dříví a jak žena rozsekávala doutnivý pařez, zablýskly se tam stříbrňáky. Jak byly šťastné, vždy bylo po bídě! Nad nimi žil lakomý a závistivý mlynář a ten se rozhodl, že je o ten poklad úskokem připraví. Porazil černou krávu a do její kůže se zabalil, neboť chtěl vypadat jako čert. Věděl, že vystrašené ženské mu peníze vydají. Padl soumrak a ženy usnuly, takže ani neslyšely že k jejich chaloupce přijel černý rytíř. Seskočil s koně a vplížil se do světnice, kde osedl u okénka. O půlnoci se objevil mlynář v kůži s kravskými rohy. Zabušil na sklo a hrubým hlasem poroučel: „Vyhoď oknem všechny ty peníze, jinak tě odnesu do pekla!“ Cizinec uvnitř se ho tiše zeptal: „Kdo jsi?“ Mlynář se naparoval: „Jsem čert!“ Tu ten černý uvnitř zahučel: „Já také!“ Vyskočil ven a falešného čerta roztrhal na kusy. A potom, že všichni čerti jsou zlí. To největší peklo totiž bývá v lidech!

Prameny a literatura

  • Stachovský zápis, rukopis, b. v.

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a osud
  • Obec:
    Wunderbach, osada obcí Stodůlky a Vatětice
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský