U Dlouhé Vsi stával mlýn a pan mlynář tam uchovával starou kouzelnickou knihu. Jednou šel o Adventu do kostela a jeho děti s patřičnou nezbedností knihu našly a slabikovaly si v ní stránku po stránce. Tu se postupně v sednici objevovali čerti, jeden za druhým, až jich bylo všude plno. V kostele se zatím pantáta začal ošívat a jako by něco tušil, běžel zpět domů. V prostřed cesty potkal hejno pekelníků, kteří nespokojeně volali" ,,Co máme dělat? Honem, honem poroučej, sic bude zle!" Mlynář hodil na zem svůj kožich a poručil té slotě, aby spočítala na kožiše všechny chlupy. Zatím doběhl pantáta k náhonu a vysypal do něj několik pytlů zrní. A to už mu byli čerti v patách a křičeli svou odpověď: ,,Máš na svém kožiše sedm miliónů a sedm chlupů! A co dál?" Tu jim poručil, aby vylovili všechno zrní z potoka, usušili jej a dali zpět do pytlů. V tu ránu se pustili ďáblíci do díla a za malou chvilku hlásili, že mají hotovo. A zase se sápali po mlynáři. Ale ten si nakonec věděl rady: ,,Odneste všechen led z mého rybníka na kopec, zapalte jej a popel, co zbude, nameťte do pytle, který mi sem pak přinesete." Tu čerti bezmocně zařvali, neboť toto učinit nedokázali. Když mizeli do pekla, ulomili aspoň mlýnské kolo a všude zasmradili. Dlouho trvalo, než mohl pantáta s rodinou ve mlýně zase bydlet.

Prameny a literatura

  • Antonín Rausch, Pověsti ze staré Šumavy 1974, str. 117-8

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a magie
  • Obec:
    Dlouhá Ves, obec
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Sušicko
  • Kraj:
    Plzeňský