Jednou šel sedlák lesem na noc. Byla už tma jako v pytli a on škobrtal po paměti. Náhle se udělalo jasno jako ve dne. Sedlák se udiveně rozhlíží a spatří na starém rozložitém dubu obrovské světlo, které hoří, ale nepálí. Bylo to světlo, které předkové pojmenovali „Božeračnáschránit!“ Sedlák padl na kolena a sepjal prosebně ruce. Ze světla se ozval potupný smích, a když ustával, oheň se scvrkával, až jako jiskérka spadl na zem a v ní zmizel. Mužovi se sice nic nestalo, ale nemohl se z úleku vzpamatovat a bloudil po lese až do rána.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná sbírka SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Hlavňovice, obec
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský