Ve vsi Nuželice žily na odpočinku dvě urozené dámy. Do jejich sousedství se přistěhovala podivuhodná žena. Mezi lidmi konala dobro, vlastnoručně se starala o nemocné, živila a šatila nuzné. Jen jedno bylo na ní divné. Pravidelně každý večer mizela v kopcích a za noci se navracela. Po nějakém čase už to bylo vznešeným sousedkám divné i rozhodly se její tajemství vypátrat. Sotvaže skvostně oděná žena vyšla ze dveří, tajně ji následovaly. Když byly v široké louce, ozval se děsivý hlas: „Zůstaňte stát, dál nesmíte!“ A jako by jejich nohy zkameněly, sesunuly se na kolena a s bázní hleděly na podivuhodné divadlo. Před nimi se náhle vzduly černé vody a uprostřed říční bouře stálo malé pachole. K němu kráčela naše tajemná žena s růží za ňadry. Rudý květ podala chlapci a ten jej hodil do zuřících vln. Náhle se bouře ztišila, vlny ulehly jako poslušní beránci a z hladiny stoupala přelíbezná vůně následována čarokrásnými tóny. Chlapec vzal ženu za ruku a blížili se ke dvěma hraběnkám. Tu se mezi nimi objevil had, který držel v tlamě tři bílé lilie. Pachole vytrhlo tu prostřední a potřelo květem starým ženám ústa. V okamžení nejenže oněměly, ale také ztratily paměť. Teprve pak mohly vstát a splašeně běžely domů. Trvalo celý rok než vyšly opět ze svých domovů. Přišla za nimi totiž tajemná žena a vyzvala je, aby ji následovaly. Když všechny tři přišly na vrch Stráž nad Sušicí, objevil se před nimi nečekaný obraz. Na pustém vršku náhle vyvstal obraz bílého kostelíka. A od něj přicházel opět pacholík a sotva se přiblížil, připlazil se opět had se třemi liliemi v tlamě. Obě hraběnky padly na kolena a chlapec jim potřel ústa prostředním květem. Tím náhle opět nabyly všech smyslů a počaly se na místě modlit. Potom dostaly příkaz, aby se s pokojem navrátily domů, ale nechtěly tu ženu nechat samotnou. Ale jak ji za ruce i paže braly, nemohly s ní pohnout. Proto se rozhodly běžet do vsi pro pomoc. Jenže když se sem poté vypravili další lidé, nebylo zde ani řeky ani kostelíka, natož žena a její chlapec. Jen v trávě ležel obrázek s Andělem strážným. A tak na tom místě nepochopitelných zázraků nechaly tyto dvě majetné a zbožné ženy postavit překrásný kostel.

Prameny a literatura

• Paměti městského písaře sušického J. Kadeřavého, rukopis 1790 Muzeum Šumavy Sušice

Další pověsti z této obce

• Kostlivec zvoníkem - Na věž nuželického kostelíka chodíval jeden zvoník zvonit klekání.…

• Kategorie:
  Legendy
• Obec:
  Nuželice, část města Sušice
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Sušicko
• Kraj:
  Plzeňský