Na zámku ve Strakonicích sloužil jeden správce a ten měl ukrutně pyšnou ženu. Za oděv a šperky dala vše, ale ani to jí nestačilo. Nechala si udělat střevíčky z hostiového těsta. Takto vyšňořena šla do zdejšího kostela sv.Prokopa, ne na mši, ale spíše na přehlídku. Když při pozdvihování Těla Páně všichni poklekli, ona ne. Vtom se ozvala hromová rána a pyšná žena se propadla do země. V té jámě nebylo dno k dohlédnutí a tak do ní museli spustit jednoho odsouzence, neboť ostatní se báli. Za vysvobození té paní mu slíbili prominout hrdelní trest. Když ho po chvíli rumpálem vytáhli, byl bledý jako smrt. Vypravoval, že paní je přikována k železnému sloupu a že je ztracena. Stačila poslat zdejšímu převorovi jen pár slov napsaných na pergamenu. Jakmile si tu zprávu převor přečetl, kázal jámu hned zasypat. Prý tam bylo psáno, že bude vysvobozena až nad třetí hradební bránou vyroste jeřabina tak mohutná, že se z ní bude moci kolébka udělat. Na přímluvu za černou duši pyšné paní, postavili do výklenku na nádvoří sochu Panny Marie a zapalovali tam až do nedávna světélko.

Prameny a literatura

  • František Pecen, Strakonicko v pověstech a bájích 1939

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a osud
  • Obec:
    Strakonice
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Strakonicko
  • Kraj:
    Jihočeský