Kdysi dávno žila na Dobrší jedna bohabojná žena, která stále při sobě nosila růženec. Jednou v noci měla sen, že se ocitla v hradním sklepení. A zároveň jí nějaký hlas vyzýval, aby vzala s sebou faráře a dalšího zbožného křesťana. Projde prý skrze dvoje okované dveře, hlídané děsnými psy. Ocitne se v rozlehlé síni plné rytířů kolem stolu, v jehož čele uvidí samotného pana Koce. Nad jeho hlavou bude se vznášet veliký drak, který je strážcem bájného pokladu. Když se jí tento sen po třikráte opakoval, vydala se za knězem. Ten požádal kostelníka a všichni tři se vydali o půlnoci do zřícenin hradu. Když prošli jedněmi dveřmi, dohořelo jim světlo a oni se museli vrátit. Příští noc, žena, opět vzbuzená známým snem, nelenila a vydala se do podzemí sama. Srdnatě došla až do tajemného sálu a na pánu a jeho družině vyžadovala vydání pokladu. Když se duchové vzpěčovali, pokropila je svěcenou vodou, načež všichni zmizeli, jen na stole zůstalo několik mís plných zlata. Žena si jednu z nich odnesla domů a za polovici takto získaného pokladu nechala vystavět dva kostely, jeden na Dobrši a druhý ve Vacově.

Prameny a literatura

  • Franz Hübler in Poutník od Otavy 1887

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Poklady
  • Obec:
    Dobřš, část obce Drážov
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský