Kovář Šťoural se vrací od muziky domů. Stachy má za zády a před sebou les. Je půlnoc. Najednou se mu do cesty postavil bezhlavý muž. Kovář se mu chce obloukem vyhnout, chce mu utéci, ale strašidlo se ho drží. V zoufalství na něj Šťoural zakřičel: „Co mi dáš?“ V korunách stromů houklo: „Smrt. smrt. smrt...“ Bezhlavec kováře popadl, div mu žebra nepolámal. Silný kovář se bránil, ale život z něj pomalu unikal. V posledním tažení zaslechl jako z dálky Matůlkovic kohouta. Šťourala vzbudila až ranní rosa. Sedl si, dívá se vytřeštěně kolem, všude jsou vidět stopy smrtelného zápasu. Zašel na samotu k Matůlkovům a žebronil tak dlouho, až mu kohouta prodali. Neřekl však proč. Milý kokrháč se pak u něj měl náramně. Vždyť svým časným kokrháním zachránil kovářovi život.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná sbírka Muzeum středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Stachy
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský