Když se ještě do Prachatic dovážela pasovská sůl, bývaly žoky uskladněny ve velké budově solnice na náměstí. Po zániku Zlaté stezky se v části budovy, která ústila do Pasovské uličky, usadili řezníci a rozložili si zde své pracovní stoly. Sem, jako do nějakých masných krámů, chodívali měšťané pro různé dobroty. Byly zde každou středu a sobotu vyloženy jitrnice, jelítka i vyuzené špekáčky. Největší místní specialitou však byly ovarové párečky v úžasné ceně sedm kusů za pětadvacet krejcarů. V tomto mumraji se pravidelně objevoval malý mužíček, kterému z prstů stále kapala voda. Nakupující ho neměli rádi a řezníci se zlobili, že jim osahává zboží. Když se takhle jednou zase objevil a sahal na kousky masa, jeden z řezníků mu sekerou usekl prst. Rozhněvaný mužíček opouštěl halu a volal třaslavým hláskem: „Už mne tu neuvidíte!“ A opravdu, od té doby jej také nikdo v Prachaticích nespatřil. Za pár let zmizely masné krámy a ve vzpomínkách zůstal jen tento příběh s vodníkem.

Prameny a literatura

  • Vyprávěla Magdalena Metznerová, Prachatice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Prachatice
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský