Lidé povídali, že se po Kašperku prohání divý černý oř. Prý hledá svého zakletého pána. Jeden furiant se v hospodě vsadil, že toho koně zkrotí. Marně jej druzi varovali, jen se všemu smál. Zaplatil útratu a vyrazil k hradu. Ukryl se do jednoho tmavého kouta a čekal, kdy v městečku bude odbíjet dvanáctá. Sotva dozněl kostelní zvon, na nádvoří vjel rytíř v nablýskaném brnění a troubil na stříbrný lesní roh tak silně, že se to neslo nocí do dáli. Ve věži se ozvalo řinčení zbraní, další rytířové sestoupili a vyváděli své koně. Jako vichřice všichni vylétli branou ven. Za pár chvil se ozvalo dunění a na nádvoří vběhl černý kůň bez jezdce. Divoce křesal kopyty jiskry z kamenů, obíhal zdi, jako by někoho hledal. Když objevil skrytého mladíka, zakousl se mu do šíje, zvedl ho jako pírko a cválal s ním do noci. Když doběhl k Vlčí jámě, pustil mladíka mrtvého hrůzou do hlubiny. Tu tloukla v Horách jedna s půlnoci a oř zmizel. Ráno ho šli kumpáni hledat a našli jej v bezvědomí. Dlouho jej křísili, než se mu vrátila duše do těla.