Pod krásným náhrobkem na sušickém hřbitově spočívala jedna šlechetná panna Kateřina Mádlová. Jednou se kolem něj ubírali na mši v čase dušiček tři měšťanští synkové. Když na vedlejší hrob svých rodičů svíce stavěli, spatřili k úžasu svému, jak se z hrobu svrchu řečné panny dvě nohy v červených punčochách a bílých střevících vynořují. Což ale žádný z jiných lidí neviděl.