Na žíkovském panství se kdysi usadil jeden rakouský šlechtic. byl statného ustrojení a život venkovský mu dokonale vyhovoval, včetně honů a lovu. Zato jeho krásná žena měla snad střevíčky ušité z toulavého telete. Ráda se bavila v pochybné společnosti a hojnost vína při tom nechyběla. Byla vždy jednou nohou na odjezdu, nejlépe do Vídně. Manžel se tím nesouladem rmoutil a jednou za její nepřítomnosti nechal vybudovat krásné jezírko plné leknínů. To se ženě líbilo, ale jen na chvíli. Hned na to uspořádala divokou pitku a při ní si poručila donést všechny leknínové květy na zámek. Když její nohsledové vykonali dílo zkázy, začala bílými květy zdobit všechny zbytky na stolech. Sama pak si uvila věnec a prohlásila, že má hezčí korunu než sám Ježíš Kristus. Nakonec klesla na podlahu a museli ji odnést na lože. Pak zase vyrazila do víru velkoměst a v kufříku si bláhově odvážela povadlé kvítí. Po měsíci zjistila, že dostala nevyléčitelnou ,,francouzskou" nemoc. Poslala manželovi zoufalý dopis, v němž jej vinila za všechny své hříchy. Zdrcený muž odešel na pahorek zvaný Čihadlo a pomocí vodou nabité pušky si tam ustřelil hlavu. Paní pak vypila louh, aby se nedožila svého bídného konce. Jen křížek na Čihadle svědčí o dávné lásce a její zradě.

Prameny a literatura

• J. J. Kmet, Pověsti, báje a povídky staré Šumavy, rukopis 1982

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Historická a místní
• Obec:
  Žíkov, osada obce Dolní Staňkov
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Sušicko
• Kraj:
  Plzeňský