Bylo to tak dávno, že tenkráte lidé v Křištíně ještě nevěděli, jak se staví kostel. Chtěli si jej proto postavit, aby nezaostali za jinými vesnicemi. Jeden chytrý soused jim poradil, aby v horách vyhledali obry, kteří toto svedou raz dva. I vypravili poselství a dlouho trvalo, než pár těch obrů našli. Vrátili se i se stavebníky a začala práce. Sedláci nestačili svážet velké kameny, které obři brali do rukou jako pírka a stavba utěšeně rostla. Za nedlouhý čas tu stál kostelík jako vymalovaný. Obří stavebníci byli bohatě obdarováni a Křištín se konečně mohl počítat k opoře křesťanství.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.