Balkovští sousedi byli notné šelmy. Co všechno se jim nepřihodilo! Jed-nou se vracel domů kočí ze svrčoveckého pivovaru s pěkným sudem. U Liteňského mostu mu spadl sud na zem. Soused tedy zaběhl do vsi pro pomoc. Mezi tím si dal žíznivý kůň pár svých loků a po chvíli se svalil na zem. Když přišli lidé k vozu, mysleli, že je kůň mrtvý, a tak z něj stáhli aspoň kůži. Jenže opilé zvíře obživlo a co teď s ním? I přinesli ze vsi sádlo, kůži namazali, aby lépe přilnula. Jenže bylo to sádlo husí a nově oblečenému koni narostly v mžiku křídla. Než se pantátové vzpamatovali, kůň odlétl na Švihovskou skálu, kde spokojeně zahnízdil. Tam také snesl to proslulé kobylí vejce. Přivezli jej za velké slávy ke vsi a v místní kapličce z něj uvařili polévku. Dostalo se na všechny, jen ten kůň zase sušil hubu.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.