Ve mlýně pod Harantem měli dědice na ženění. Jenže ten se zamiloval do chudé dívky a na věno nehleděl. Avšak starý mlynář nedbal mladíkových citů a plánoval svatbu s bohatou nevěstou. Jednou přistihl svého syna se svou láskou a začal ve vzteku pár bít holí a syna proklínat. Tu zahřmělo a dívka se změnila v tančící borovici, starý vztekloun ve skálu a z hole byl mladý stromek. Mladý mlynář sice mlýn zdědil, ale o ženění nechtěl ani slyšet. Stále docházel ke své milé v podobě stromu a zaléval ji svými slzami. I zželelo se nebi trpící duše a také mladíka proměnilo v borovici. Od té doby se dva kmeny objímají a tulí k sobě.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.