O pušperských ruinách se vyprávělo, že skrývají veliké poklady. Jednou se tím nechal zlákat chalupník Bečka a s nářadím se vydal na hrad. Sotva zasekl motyku do země, ozval se libý hlas: ,,Neboj se, doprovodím tě ke zlatu. Zde máš na cestu kouzelný proutek, kterým šlehneš strážce pokladu. Je to drak, který drží v tlamě tři zlaté klíče. Ty musíš zachytit, až se bude ztrácet a jimi pak můžeš otevřít truhlu se zlaťáky. Avšak ku zdaru tvé věci nikdy se nesmíš ohlédnout, děj se co děj.“ S tím Bílá paní zmizela a muž se celý roztřesený rozhlížel kolem dokola. Půlnoc se blížila a s ní i větrná bouře, která pustošila zdi i stromy vůkol. Náhle se za ním rozlila přízračná záře a on se ohlédl. Vše zmizelo, jen dlouhý ženský vzdech se kdesi ztrácel. Chalupník vzal nohy na ramena a byl doma v cuku letu.