Na hoře Pancíř sídlil bájný mužíček. Jednou o štědrovečerní noci povídá sedlák z Ruppelova dvoru své čeledi: „Kdo z vás mi dneska donese od mužíčka z Pancíře víko na mléčnici? Tomu, kdo se tam odváží, daruji nejlepší svou dojnici!“ Jedna děvečka byla obzvláště žádostivá. Vydala se do mrazivé noci. Nad závějemi se válela mlha a ona se namáhavě prodírala vzhůru. Konečně stanula před chaloupkou zakletého. Za okny se míhal mrtvý mužíček, vařil si a bafal z dýmky. Děvče se osmělilo a vešlo dovnitř s božím pozdravením na rtech. Než stačilo vyslovit svou prosbu, mužíček mu podával ono víko. Potom dívku uhostil, ale vše, co vytáhl z trouby, bylo na uhel. Tu ji mužíček chlácholil: „Neboj se, jen nad tím udělej křížek a jez!“ Děvečka tak učinila a hle, z uhlíků byly náhle voňavé koblihy. Když na smrt unavená dorazila zpátky do dvora, vrátil se sedlák právě z půlnoční. I ukázala mu čarovné víko, jenže sedlák se rozmrzel a porušil svůj slib. Prý to všechno byla jen legrace. Když však šel ráno do chléva, ležela jeho nejlepší kráva v podestýlce mrtvá.

Prameny a literatura

  • Stachovský zápis, Rukopis 80. léta 20. století

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Pancíř, hora u Železné Rudy
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský