Kovář z Weberova dvora se vracel řádně napitý z hospody v Červeném Dřevě. Byla zrovna svatojánská noc a on se zapletl pod horou Kronwitberg mezi čarodějný rej. Čarodějky ho hned obklopily a nabídly mu přípitek. Sotva měl v ruce sklenici, vytrénovaným hlasem zahřměl: ,,Prosit, na svatojánské požehnání!“ Tu prohlédl a kolem sebe uviděl tváře známých sousedek. Ty ženštiny se na něj vrhly a málem rozsápaly. Musel slíbit, že o tomto setkání nebude do konce života mluvit. Strachem vystřízlivěl a metelil si to domů.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.