Před sto lety sloužil u sedláka Kotlaby čeledín, který uměl zahánět mraky. Když nebe bouřkově potemnělo, vydal se mladík za humna, postavil se proti letícím mrakům a rozpřáhl do široka ruce. Začal je divnou řečí zaklínat a poroučet jim. A opravdu, bouřková mračna se rozestoupila a ves minula. Pokud tento znalý čeledín ve vsi sloužil, nikdy žádnému hospodáři nepotlouklo. Často sousedé slýchali jeho zaklínání, avšak nikdo jeho řeči nerozuměl, a tak se také toto čarování nikdo další nenaučil.