Tenkráte táhla krajinou nejen hejna ptáků, ale i spousta potulných lidiček. V Nekvasově se výročně objevoval žebrák Franta z Kovčína. Měl divné jméno Anýz, které znali jen na faře. Jednou si to namířil k Lejskům, neboť od nich do daleka táhla vůně čerstvých koláčů. Hospodyně se točila kolem pece a Franta polykal slinynad koláči, které na zápraží na prkně pomalu vychládaly. Potom zavolal tiše: „Může se dát Anýz do koláčů?“ Panímáma zrovna sázela lopatou další koláče a roztržitě pravila: „Inu, proč by se nemohl dát anýz do koláčů.“ Když nasázela další řádek koláčů do pece, vyšla ven, aby tuláka podarovala. Hrůzou však strnula, neboť Franta právě dojídal ten předposlední. Začala na žrouta křičet, avšak ten jí vysvětlil, že mu sdama řekla, že se může Anýz dát do koláčů. Hospodyně nevěděla, zda se má smát či plakat, neboť jí teprve teď došlo jak se Franta vlastně jmenuje příjmením. Od té příhody si dodnes v Nekvasovech povídají, jak se Anýz dal do koláčů.

Prameny a literatura

• Jan Liška, Humor lidu pošumavského b. v., str. 68-70

Další pověsti z této obce

• Místo libé bleskům - Nedaleko Nekvasov je kopec, do nějž, co paměť sahá, vždy o bouřkách…

• Kategorie:
  Škádlivky
• Obec:
  Nekvasovy
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Horažďovicko
• Kraj:
  Plzeňský