Jednou se lakotný měštěnín z Horažďovic vypravilo štědrém dnu do zřícenin hradu Prácheň. Už o jeho pokladech leccos slyšel, a tak se dal do kopání pod starými hradbami. Najednou z jámy vyšlehl modravý plamen jako znamení, že poklad je na dosah ruky. Muž ještě několikrát uhodil motykou, odvalil plochý kámen a před ním se zaleskly zlaté dukáty. Vtom půlnoc prořízlo volání: „Hoří! Horažďovice hoří!“ Všecek poděšen běží lakomec na baštu, podívat se, zda náhodou také nehoří jeho dům. Ale město se tiše choulí do tmy a po ohni ani potuchy. Když se vrátil ke svým zlaťákům, už tam nebyly. Ba ani jáma a jeho nářadí. Jen výsměšný chechot zněl vůkol. To už měšťan uháněl z kopce dolů do města.

Prameny a literatura

• Adam Jist, Kopa kopců 1991

Další pověsti z této obce

• Bílá paní na Práchni - Kdysi se v troskách hradu Práchně zjevovala lidem bílá paní. Kdo ji…

• Kategorie:
  Poklady
• Obec:
  Prácheň, zřícenina hradu u Horažďovic
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Horažďovicko
• Kraj:
  Plzeňský