V Sedle u Střelských Hoštic žil zámožný sedlák se svou jedinou dcerou. Byl vdovcem a chystal se oženit podruhé. Po svatbě se snažila dívka maceše zalíbit, ale se zlou se potázala. Ta jí nenáviděla a dělala jí co nejhoršího, až děvče často proplakalo celé noci. Jednou ji macecha s nadávkami poslala máchat prádlo do rybníka Berkovce. Když vymáchala prádlo, chtěla jít domů, ale když si vzpomněla, jaké peklo jí tam čeká, zatoužila po mrtvé mamince. Nejrychlejší cestou je... Naklonila se nad vodu, když tu jí zarazil konejšivý hlas: „Pojď již domů, dceruško. Já ti pomohu.“ Uplakané oči se otevřely a děvče spatřilo babičku v šedivých šatech s loktuší na hlavě. Byla to její sudička a přišla právě včas, aby z jednoho nešťastného života dva šťastné udělala. Povídá: „Jdi, jen jdi, spolehej na Pána Boha a já tě také neopustím.“ Když dívka přišla domů, seděli v sednici starosvati a prosili otce, aby provdal dceru za hodného chasníka ze sousední vsi. Otec svolil rád a dcera teprve, neboť mládence již znala a věděla, že je hodný na své rodiče a tím bude i na ni. Svatba byla, štěstí kvetlo, jen sudičku už nevěsta neviděla, aby jí poděkovala.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná sbírka SokA Strakonice

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Člověk a osud
• Obec:
  Sedlo u Střelských Hoštic, část obce Střelské Hoštice
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Horažďovicko
• Kraj:
  Plzeňský