V hydčickém mlýně byla jedna žena v šestinedělí. Jakmile se jí po porodu trochu ulevilo, vyšla si na chvíli na sluníčko a dítě nechala zavinuté za prostěradly na své posteli. Když se za chvíli vrátila, uslyšela dětský pláč. Postel však byla prázdná a podle zvuku našla dítě pod ní. Dala mu honem pít, aby jej utišila, avšak to neměla dělat, neboť to bylo dítě podvržené divou ženou. Kdyby totiž dítě nechala ještě chvíli plakat, divá žena by si jej zase odnesla zpět. Takto vyrůstalo dítě mezi lidmi a brzy se vyjevil jeho původ, neboť vůbec nerostlo, jen hlavu mělo velikou, zkrátka hotová šereda. Zato chuť k jídlu mu nechyběla a polykalo ukrutné množství kaše, nic jiného. Když mu bylo sedm let, ještě nechodilo ani nemluvilo. I vydali se zarmoucení rodiče za Pannou Marií Strašínskou. Když přecházeli řeku u Žichovic, ozval se z řeky huhňavý hlas: „Kubo, kam jdeš?“ K úžasu rodičů se kluk ozval týmž hlasem: „Nesou mne do Strašína, abych mohl jíst ještě víc kaše.“ Táta zůstal stát jako opařen, avšak hned shodil kluka do řeky volaje: „I ty kluku jeden, už jsi se dost kaše nacpal a ještě nemáš dost!“ Tu matka propukla v pláč, že se jí syn utopil. Vtom vyběhl z vody pěkný a čiperný hošík, asi tak sedmiletý a volal: „Tatínku, maminko, kdepak jste?“ Rodiče rázem pochopili tu výměnu dětí a teď již radostně všichni tři putovali na Strašín, aby tam poděkovali za ten šťastný konec svého trápení.

Prameny a literatura

  • Rudolf Kleinschmidt in Sušické listy Č 21 R XV 1932

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Hliněný Újezd, část obce Malý Bor
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Horažďovicko
  • Kraj:
    Plzeňský