V Letovech se jednou ubytovala škadrona husarů z klatovské posádky. Jedné noci vyhořel Hejmanů statek do základů a podezření padlo na jednoho husara. Ten byl vkrátku pro žhářství odsouzen. Musel nejprve proběhnout do půl pasu nahý uličkou, kterou tvořili jeho kamarádi, kteří jej při tom bili holemi. Pak jej odvezli k dlouholetému žaláři. Po šesti letech umíral poblíž vsi jeden tulák. Přál si kněze a ten jej vyslechl. Umírající prozradil, že ten požár založil on. Bylo to ze vzteku, neboť nedostal na statku nocleh. Farář běžel pro svědky, vše bylo zaznamenáno a nakonec se nevinný voják dostal na svobodu.