K jednomu hospodáři v Otěšíně chodíval mužíček, kterému kapala ze šosu u kabátu voda. Jednou, to zrovna hospodyně povila děťátko, nebylo zamčeno a mužíček se vloudil do kuchyně v přestrojení za tuláka. Selka zrovna válela těsto na vdolky a duchapřítomně skočila za dítětem do postele a ukryla se za koutní plenu. Tam nad ní žádná nečistá síla neměla moci. Však se také mužíček zaškaredil: „Ty jsi se snad s čertem poradila?!“ Vztekle vyskočil na vál a všechno těsto jí rozšlapal, potom zmizel. Od té doby se selka radši zamykala, pokud byla sama doma.