Mezi Polánkou a osadou Pohoří je hustý les. Kdysi tu potkalo děvče divně vyhlížejícího myslivce. Dívka šla zrovna z kostela a nesla si ve džbánku svěcenou vodu do domácí kropenky. Chlapík se k ní přitočil a začal jí lákat so svých tenat. Kurážné děvče však převlečeného čerta polila trochou té vody a ten se pomalu propadl do země. Díru po něm zaplnila křišťálová voda. Jen občas se hladina studánky čeří, to jak v podzemí čert nespokojeně frká. A má ta studánka prý vodu léčivou.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.