Žil kdysi v Paračově zeman Svolšovský se svými syny, Vítem a Vojtěchem. Starší Vít se stal dědicem statku, ale měl prchlivou povahu. Oženil se s dcerou bohatého svobodníka téže zlostné krve. Vojtěch, kterému měl být vyplacen jeho podíl, se stal trpěným členem rodu. Když žádal svého bratra o spravedlivé vyrovnání, aby mohl odejít a zařídit se po svém, Vítovi bylo peněz líto a tak se rozhodl, že svého bratra sprovodí ze světa. Jednoho dne odešli oba bratři na dříví. V lese žádal bratr Víta opět o peníze, ten se ale rozzuřil a Vojtěcha zabil. Ve vsi pak řekl, že byl jeho bratr zabit padajícím stromem. Ale svědomí nešlo tak snadno obelstít. Vít plakal, naříkal a svého činu nakonec litoval. Jednoho dne odešel na místo, kde Vojtěcha zabil a sám ukončil svůj neblahý život. Proto se tomu místu na návrší říká Bratružel.